Skotská whisky je pro svou jedinečnou chuť stále mimořádně prodávaným destilátem ve všech koutech světa. K její oblibě přispělo všechno zlé i dobré, co se za posledních více než 500 let událo. Co dělá skotskou tak jedinečnou?
První záznamy o whisky ve skotské historii se datují k roku 1494. Z té doby pochází text, ve kterém je zmínka o mnichovi Janu Corovi vyrábějícím vodu života, v gaelštině usquebaugh, a pro nás známou jako whisky. Víme tedy, že se whisky ve Skotsku destiluje už celá staletí. Ještě o něco déle se whisky vyrábí v Irsku, ale místní si do svého překladu ještě vložili písmeno e, a proto se oba názvy pro stejný nápoj píší jinak. Umění destilace do země pravděpodobně přinesli křesťanští misionáři, ale nikdy se neprokázalo, že by místní sami neobjevili způsob, jak destilovat lihoviny z jejich přebytečného ječmene.
Rostoucí popularita whisky ve všech vrstvách společnosti přitáhla pozornost vlády, která chtěla na destilátu profitovat. První daně na skotskou byly zavedeny v roce 1644, což samozřejmě vedlo k masivní nelegální destilaci. Do pašování se zapojovali i členové duchovenstva, k čemuž podle historických textů využívali třeba i rakve. Jen pro představu, ve 20. letech 19. století bylo zabaveno až 14 000 nelegálních destilačních přístrojů a více než polovina vyrobených lahví nikdy nebyla zdaněna.
Pokračující porušování zákona nakonec přimělo vévodu z Gordonu navrhnout úpravu pravidel pro pálení whisky. Podle zákona o spotřební dani z roku 1823 byla schválena destilace whisky za licenční poplatek 10 liber a platba za galon lihu. Pašování během příštího desetiletí téměř vymizelo. Paradoxní je, že velké množství současných lihovarů stojí na místech, která používali pašeráci před více než dvěma stoletími.
Nový způsob destilace vynalezený Aeneasem Coffeym v roce 1831 vedl k výrobě obilné whisky, méně intenzivní pálence než původní sladové whisky. Ta mohla být míchána se silnějšími slady a o destilát začal být ještě větší zájem. V průběhu dalších let odvezli velikáni jako Tommy Dewar, Johnnie Walker a James Chivas poprvé whisky ze Skotska, a to až za hranice britského impéria.
Globální expanzi napomohlo i cizí neštěstí. V 80. letech 19. století zdevastoval francouzské vinice brouk fyloxéra a místní neměli z čeho víno a destiláty vyrábět. Skotové této tragédie využili a i přes rychlou obnovu průmyslu whisky plně nahradila brandy jako destilát číslo jedna ve Francii. Po druhé světové válce pomohla Skotsku stát se světovou velmocí ve vývozu whisky britská vláda, která se zástupci palíren dohodla roční exportní cíle. A skutečně se tak stalo. Skotská whisky byla nejprodávanější na celém světě.
Skotská whisky patří mezi nejuznávanější destiláty na světě. Existují různé druhy, některé jsou silně ochucené rašelinou a kouřem, jiné jsou lehké a ovocné. Základ je ale ve všech lahvích stejný. Destilace a zrání musí probíhat ve Skotsku v dubových sudech po dobu nejméně tří let. Čím déle zraje, tím komplexnější a jemnější bude její chuť. Autentická skotská musí mít při plnění do lahví také minimální obsah alkoholu 40 %.
Ačkoliv například na jihu Skotska destilují whisky třikrát a mnohdy jí míchají s obilnými zrny, nejčastěji jde o destilát ze 100% sladového ječmene, který je destilovaný dvakrát. Takový nápoj dostanete, pokud si koupíte single malt. Naopak single grain trochu mate svým názvem a kromě ječmene jsou v ní při destilaci použita i jiná obilná zrna. Whisky mnohdy poznáte dobře už díky její výrazné vůni. Skotská získává svůj kouřový charakter z rašeliny, která se zapaluje, aby se vysušil sladový ječmen používaný při destilaci.
Nemusíte být největší znalec, abyste poznali, jak se od sebe různé whisky liší. Krásným příkladem je rozdíl v regionech, odkud palírna pochází. Z oblasti Speyside, ze které je například Glenfiddich, se na trh dostávají čistší a ovocnější whisky. Kdo má naopak rád silné, rašelinové whisky, pak dá přednost určitě palírnám z ostrova Islay, kde vyrábí své kouřové whisky třeba značka Ardbeg. To vše dělá skotskou whisky jedinečnou, a ne nadarmo na tento ikonický destilát narážíme i ve filmech a knihách. Jakou skotskou si dáte vy?
